16. července 1054 byl patriarcha Konstantinopole Michael Cerularius exkomunikován z křesťanské církve se sídlem v italském Římě. Cerulariusova exkomunikace byla bodem zlomu v dlouhodobě rostoucím napětí mezi římskou církví se sídlem v Římě a byzantskou církví se sídlem v Konstantinopoli (nyní Istanbul). Výsledné rozdělení rozdělilo evropskou křesťanskou církev na dvě hlavní větve: západní římskokatolickou církev a východní pravoslavnou církev. Toto rozdělení je známé jako velký rozkol, někdy také „rozkol mezi východem a západem“ nebo „rozkol z roku 1054.“
Velký rozkol vznikl kvůli složité směsi náboženských neshod a politických konfliktů. Jedna z mnoha náboženských neshod mezi západní (římskou) a východní (byzantskou) větví církve souvisela s tím, zda je nebo není přijatelné používat pro svátost přijímání nekvašený chléb. (Západ tuto praxi podporoval, zatímco východ nikoli.) Mezi další předměty náboženského sporu patří přesné znění Nicejského vyznání víry a západní víra, že duchovní by měli zůstat v celibátu.
Tyto náboženské neshody ještě zhoršila řada politické konflikty, zejména pokud jde o moc Říma. Řím věřil, že papež – náboženský vůdce západní církve – by měl mít moc nad patriarchou – náboženská autorita východní církve. Konstantinopol nesouhlasil. Každá církev uznala své vlastní vůdce, a když západní církev nakonec exkomunikovala Michaela Cerularia a celou východní církev. Východní církev se odplatila exkomunikací římského papeže Lva III. A římské církve s ním.
I když se obě církve nikdy nespojily, více než tisíc let po jejich rozdělení došlo k mírnějšímu vyjádření západní a východní větve křesťanství. V roce 1965 zrušili papež Pavel VI. A patriarcha Athenagoras I. dlouhotrvající nařízení o vzájemné exkomunikaci vydaná příslušnými církvemi.
V současné době zůstávají obě větve křesťanství odlišnými projevy podobné víry. Římský katolicismus je jediné největší křesťanské vyznání s více než miliardou následovníků po celém světě. Východní pravoslaví je druhou největší křesťanskou denominací s více než 260 miliony následovníků. Východní pravoslaví zahrnuje národní církve, jako je řecká pravoslavná církev a ruská pravoslavná církev.