Definice Enjambment

Enjambment je literární zařízení, ve kterém řada poezie přenáší svou myšlenku nebo myšlenku na další řádek bez gramatická pauza. S obklíčení konec básnické fráze přesahuje konec poetické linie. To znamená, že myšlenka nebo myšlenka „překračuje“ konec řádku v básni a na začátek dalšího řádku. Absence interpunkce umožňuje enjambment a vyžaduje, aby čtenář přečetl konec řádku básně, aniž by se zastavil abychom porozuměli závěru myšlenky nebo myšlenky.

Enjambment je často používán básníky jako prostředek k minimalizaci rozdílu mezi zvukem verše a zvukem prózy, čímž vytváří báseň, která volně proudí a zdůrazňuje pro čtenáře neočekávané rytmy a slova. Například TS Eliot využívá enjambment jako literární zařízení ve své básni „The Waste Land“:

Duben je tím nejkrutějším měsícem a chová šeříky z mrtvé země, míchá se
Paměť a touha, míchání
Matné kořeny s jarním deštěm.

S Eliotovým použitím obklíčení jsou akční slova záměrně umístěna na konci každého čára. Čtenář se proto musí mírně zastavit u obtažené poetické linie, i když myšlenka pokračuje. To zdůrazňuje slovesa v básni a podtrhuje pozdvižení a reprodukci, které zažívala příroda v dubnu.

Účinky obohacování v poezii

Z hlediska poezie lineace odráží způsob dělení linií a kde končí ve vztahu k klauzi nebo myšlence. Konce řádků na konci fráze nebo úplná myšlenka v básni jsou obvykle součástí její struktury a očekávání čtenáře. Básníci však často používají obohacování jako literární prostředek k vyrovnání tohoto očekávání, protože technika obohacování překvapuje čtenáře tím, že končí poetickou myšlenku v jiném bodě než na konci básnické linie. To umožňuje básníkovi více svobody při vytváření veršů, způsobu jejich zvuku a způsobu, jakým se cítí k čtenáři.

Zde jsou některé efekty obohacování poezie:

• podporuje plynulost pokračováním i přes konec poetické linie. To může vytvořit prvek nebo kvalitu prózy v básni.
• Vytváří složitost tím, že v básni umožňuje smysl více narativní, protože myšlenky se neomezují na jednotlivé poetické linie.
• vytváří napětí a drama tím, že posune čtenáře v básni dopředu, aby dosáhlo rozlišení myšlenky v dalším řádku nebo následujících poetických řádcích.
• zvyšuje tempo a hybnost básně tím, že eliminuje přerušované pauzy u každé zlom řádku tak, aby čtenář rychleji pokračoval do dalšího řádku, aby dospěl k závěru básníkovy myšlenky.

Slavné příklady obklíčení v Shakespearovi

Ve svých hrách William Shakespeare často využíval enjambment jako literární techniku pro poetický dialog. To umožňuje postavám, aby pokračovaly ve svých myšlenkách s plynulým tokem, spíše než s plynulými koncovými zarážkami, které by mohly narušit porozumění dialogu a potěšení z představení čtenáři / diváky. Zde je několik slavných příkladů obklíčení v Shakespearovi:

• Život je jen chodící stín, chudý hráč
  To se vzpírá a trápí jeho hodinu na jevišti
  A pak už není slyšet: je to příběh
  Vyprávěný idiotem, plný zvuku a zuřivosti,
  Neznamená nic. (Macbeth)
• Ach zklidněný dech, který téměř přesvědčí
  Spravedlnost, aby zlomila meč! Ještě jeden, ještě jeden. (Othello)
• Být či nebýt, to je otázka:
  Ať už je ušlechtilost v mysli trpět
  praky a šípy ohavného majetku,
  Nebo vzít zbraně proti moři potíží
  A tím, že se postavíte proti nim. Zemřít – spát,
  Už ne; a spánkem, abychom řekli, že skončíme.
  Bolest srdce a tisíc přirozených šoků
  To maso je dědicem: je to dovršení
  oddaně být wish’d. Zemřít, spát;
  Spát, snad snít – ano, je tu háček: (Hamlet)
• Co je ve jménu? To, čemu říkáme růže,
  Jakékoli jiné jméno by vonělo jako sladké; (Romeo a Julie)
• Budu na vás obou mít takovou pomstu
  že celý svět bude – budu dělat takové věci –
  Co ještě jsou, nevím ; ale budou to
  hrůzy země! Myslíš si, že budu plakat.
  Ne, nebudu plakat. (Král Lear)
• Prosím o starodávnou výsadu Atén,
  Protože je moje, mohu se jí zbavit:
  Což bude buď tomuto pánovi
  Nebo její smrti , podle našeho zákona
  V takovém případě ihned poskytnuto.(Sen noci svatojánské)

Rozdíl mezi Enjambment a End-Stop

Protože poezie je považována za strukturovanou formu literatury obsahuje vzorce a rytmy, které ovlivňují tok básnických veršů pro čtenáře. Způsob, jakým řada veršů končí, je proto pro tento tok významný. Řada poezie v básni může končit dvěma způsoby: konečným zastavením a obohacováním.

V poezii je konečným zastavením literární zařízení, které se skládá z pauzy na konci řady poezie. Koncové zastávky jsou obecně označeny interpunkcí, jako je tečka (tečka), čárka, středník nebo jakákoli jiná interpunkce, která odráží konec celé věty nebo klauze. Koncové zastávky lze také označit bez interpunkce, pokud je poetická čára logickým koncem celé myšlenky.

Většina poetických čar má koncový doraz, protože to umožňuje pauzu při každém zalomení řádku ve verši. Toto literární zařízení zvyšuje formální strukturu básní pravidelným rytmem a rytmickým schématem. Pro čtenáře jsou koncové zastávky nejběžnější a nejznámější metodou ukončení řady poezie, protože vytváří pauzu, která je obvykle přerušována. Enjambment, jako literární zařízení, je opakem end-stop. Enjambment umožňuje, aby myšlenka z jednoho konce řádku proudila do dalšího, bez jakékoli interpunkce nebo indikace dokončení. To je užitečné jako odlišení od strukturované poezie a je častější ve volném verši.

Příklady Enjambment v literatuře

Příklad 1: Harlem (Langston Hughes)

Co se stane s odloženým snem?

Vysychá
jako rozinka na slunci?
Nebo hnisá jako bolavý –
A pak běh?
Smrdí to jako shnilé maso?
Nebo kůrka a cukr –
jako sirupová sladkost?

Možná to jen poklesne
jako velká zátěž.

Nebo exploduje?

Ve své básni Hughes ve druhém řádku účinně využívá obklíčení jako literární prostředek. vytvořit napětí a posunout čtenáře vpřed při hledání odpovědi na básníkovu otázku: „Co se stane s odloženým snem?“ Ukončením řádku slovem „vyschnout“ a žádnou formou interpunkce má čtenář zkušenost se samotnou poetickou linií „vysycháním“ a přenesením do dalšího řádku, aby dokončil a posílil význam básníkovy myšlenky.

Hughes znovu využívá obohacování v řádku devět. Básník končí řádek s „poklesy“ a bez interpunkce, takže čtenář je pro dokončenou myšlenku přesunut směrem k dalšímu řádku. Znění tohoto obklíčení má však také symbolický účinek v tom, že samotná poetická linie „klesá“ s nedokončeným rozlišením. Hughesova dvě použití obohacování proto nejen vytvářejí napětí pro čtenáře pokračováním do dalších poetických linií, ale zrcadlí a odrážejí významy samotných slov, která jsou součástí prostředí.

Příklad 2: Love Sonnet XVII (Pablo Neruda, překládal Mark Eisner)

Miluji tě jako rostlinu, která nemá kvete, ale nese

světlo těchto květů, ukryté v sobě,

a díky vaší lásce těsná vůně, která vznikla

ze země, žije matně v mém těle.

Příklad 3: This Is Just To Say (William Carlos Williams)

Snědl jsem

švestky

které byly v

lednici

a které

pravděpodobně jste

šetřili

na snídani

odpusťte mi

oni byly chutné

tak sladké

a tak chladné