Někteří lidé pochybují o spolehlivosti spisů svatého Tomáše ve vztahu k vědám a pochybující myslí na fyzikální a experimentální vědy, protože v metafyzice jsou scholastikové přijímáni jako mistři. Lev XIII. upozorňuje na následující pravdy: (a) scholastiky nebyli proti vyšetřování. Držet jako princip v antropologii „že lidská inteligence je vedena pouze k poznání věcí bez Tělo i hmota rozumnými věcmi dobře pochopili, že pro filozofa nebylo nic užitečnějšího, než pilně hledat tajemství přírody a být seriózní a stálí při studiu fyzických věcí. “(tamtéž, s. 55) .Tato zásada se omezila na praxi: Svatý Tomáš, sv. Albertus Magnus, Roger Bacon a další „věnovali velkou pozornost znalostem přírodních věcí“ (tamtéž, s. 56). (B) Samotné vyšetřování nestačí pro skutečnou vědu. “Když byla zjištěna fakta, tak je nutné vstát a věnovat se studiu podstaty tělesných věcí, zkoumat zákony, které je řídí, a principy, z nichž vychází jejich řád a různorodá jednota a vzájemná přitažlivost v rozmanitosti “(str. 55).
Budou dnešní vědci předstírat, že jsou lepšími mysliteli než sv. Tomáš, nebo silnější v syntéze? Je to metoda a principy svatého Tomáše, které Lev XIII. Doporučuje: „Je-li něco scholastickými lékaři pohlceno příliš velkou jemností nebo příliš nedbale uvedeno; pokud existuje něco, co špatně souhlasí s objevy pozdějšího věku nebo, slovem, je nepravděpodobný jakýmkoli způsobem, nevstupuje do naší mysli, aby to bylo napodobováno pro náš věk. “ Stejně jako Svatý Tomáš ve své době viděl posun směrem k Aristotelovi a filosofická studia, která nemohla být ověřena, ale mohla být vedena správným směrem a přinucena sloužit věci pravdy, tak i Lev XIII. svět své doby duch studia a zkoumání, který by mohl být produktivní pro zlo nebo dobro, neměl touhu to kontrolovat, ale rozhodl se navrhnout moderátora a mistra, který by je mohl vést po cestách pravdy.
Nemohl být zvolen žádný lepší průvodce než bystrý, analytický, syntetický a sympatický Tomáš Akvinský. Jeho mimořádná trpělivost a poctivost při jednání s chybujícími filozofy, jeho souhlas se vším, co bylo v jejich spisech pravdivé, jeho jemnost v odsuzování toho, co bylo falešné, jeho jasnozřivost při poukazování na směr skutečného poznání ve všech jeho odvětvích, jeho vhodnost přesnost při vyjadřování pravdy – tyto vlastnosti ho označují za velkého pána nejen pro třinácté století, ale pro všechny časy. Pokud ho někdo považuje za příliš jemného, je to proto, že neví, jak jasné, stručné a jednoduché jsou jeho definice a rozdělení. Jeho dvě summae jsou mistrovskými pedagogickými díly a označují ho za největšího z lidských učitelů. Kromě toho se zabýval chybami podobnými mnoha, které v dnešní době spadají pod název filozofie nebo věda. Racionalismus Abelarda a dalších vyvolal světelné a věčné principy svatého Tomáše týkající se skutečných vztahů víry a rozumu. Ontologismus byl svatým Tomášem pevně vyvrácen téměř šest století před dny Malebranche, Gioberti a Ubaghs (viz Summa I: 84: 5) Skutečná nauka o prvních principech a o univerzáliích, kterou podal on a ostatní velcí scholastiká, je nejlepším vyvrácením Kantovy kritiky metafyzických myšlenek (viz např. „Post. Analyt.“) „I, přednáška xix;„ De ente et essentia “, c. Iv; Summa I: 17: 3 corp. A ad 2um; I: 79: 3; I: 84: 5; I: 84: 6 corp and ad 1um; I: 85: 2 ad 2um; I: 85: 3 ad 1um, ad 4um; viz index k „Summa“: „Veritas“, „Principium“, „Universale“). Moderní psychologický panteismus se podstatně neliší od teorie jedné duše pro všechny muže, kterou tvrdí Averroes (viz „De unit. Intell.“ A Summa I: 76: 2; I: 79: 5). Modernistická chyba, která odlišuje Krista víry od Krista historie, měla jako předchůdce averroistický princip, že věc může být pravdivá ve filozofii a nesprávná v náboženství.
V encyklice „Providentissimus Deus“ (18. listopadu 1893) Lev XIII. Čerpá ze spisů sv. Tomáše zásady a moudrá pravidla, kterými by se měla řídit vědecká kritika posvátných knih. Ze stejného zdroje čerpají noví autoři zásady, které jsou nejužitečnější při řešení otázek týkajících se Máme tedy dospět k závěru, že díla sv. Tomáše, jak je opustil, poskytují dostatečné pokyny pro vědce, filozofy a teology naší doby? Beze všeho. Mottem obnovy navržené Levem XIII. Je Vetera novis augere et perficere – „Posílit a dokončit staré pomocí nového“. Byli sv.Dnes žijící Thomas by rád přijal a použil všechna fakta známá z nedávných vědeckých a historických výzkumů, ale pečlivě zvážil všechny důkazy nabízené ve prospěch faktů. Pozitivní teologie je v dnešní době nezbytnější než ve třináctém století. Lev XIII. Upozorňuje na svou nezbytnost ve své encyklice a jeho napomenutí obnovuje Pius X ve svém Dopisu o modernismu. Oba pontifikové však prohlašují, že pozitivní teologie nesmí být chválena na úkor scholastické teologie. V encyklice „Pascendi“, která předepisuje prostředky proti modernismu, dává Pius X. v návaznosti na svého slavného předchůdce první místo „scholastické filozofii, zejména tak, jak ji učil Tomáš Akvinský“; Svatý Tomáš je stále „Anděl škol“.
