Urban sprawl, také nazývaný sprawl nebo předměstský sprawl, rychlý rozvoj geografického rozsahu měst a obcí, často charakterizovaný nízkou hustotou rezidenční bydlení, územní plánování na jedno použití a zvýšené spoléhání se na soukromý automobil pro dopravu. Rozrůstání měst je částečně způsobeno potřebou přizpůsobit se rostoucímu městskému obyvatelstvu; v mnoha metropolitních oblastech to však vyplývá z touhy po zvětšení obytného prostoru a dalšího bytového vybavení. Rozrůstání měst souvisí s rostoucí spotřebou energie, znečištěním a dopravní zácpou a poklesem rozlišovací způsobilosti a soudržnosti komunity. Tento fenomén navíc zvyšuje fyzické a ekologické „stopy“ metropolitních oblastí a vede ke zničení přírodních stanovišť a k fragmentaci zbývajících přírodních oblastí.
V období ekonomické prosperity ve Spojených státech po skončení druhé světové války umožnila zvýšená výroba a nové federální půjčky mnoha americkým občanům kupovat rodinné domy a soukromé domy Zároveň pokračovaly projekty výstavby silnic, zejména nástup systému dálnic v roce 1956 a další rozvoj infrastruktury Na pozemcích, které byly dříve nepřístupné, není možné stavět domy. Ve srovnání s pozemky ve městech byla předměstská půda relativně levná a domy postavené na této zemi poskytovaly svým obyvatelům více prostoru než obydlí ve městech. Někteří občané se přestěhovali na předměstí, aby si užívali životní styl, který byl zdánlivě blíže přírodě; jiní se však přestěhovali, aby unikli přetížení, kriminalitě a hluku města. Obyvatelé předměstí udržovali spojení s městem prostřednictvím svých automobilů.
V průběhu času tato migrace na předměstí spolu s rostoucím místním obyvatelstvem vedla k podstatnému zvýšení geografického rozsahu nebo prostorové stopy metropolitních oblastí ve Spojených státech. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu jsou příčiny rozrůstání měst rovnoměrně rozděleny mezi zvyšování místní populace a výběr životního stylu. Například v letech 1970 až 1990 zažily metropolitní oblasti v západních Spojených státech (jako Las Vegas, Nevada, Seattle, Washington a Salt Lake City v Utahu) obrovský příliv nových obyvatel, což přispělo ke zvýšení jejich individuální prostorové stopy. Na druhé straně v metropolitních oblastech východních a středních Spojených států byl relativně mírný růst populace doprovázen také výrazným prostorovým růstem. Například populace metropolitních oblastí Chicaga, Illinois, Kansas City, Missouri a Baltimore v Marylandu vzrostla mezi lety 1970 a 1990 o 1%, 16% a 20%, ale geografický rozsah každé oblasti vzrostl o 24 55 procent, respektive 91 procent. Prostorové stopy velkých měst na Středozápadě a Severovýchodě, jako je Detroit, Michigan a Pittsburgh v Pensylvánii, vzrostly přibližně o 30 procent, i když ve stejném období města zaznamenala pokles počtu obyvatel.
Po mnoho let se považovalo rozšiřování měst za výlučně americký problém; tento jev se však vyskytuje v několika dalších zemích. Podle údajů shromážděných v roce 2002 Evropskou agenturou pro životní prostředí se populace podskupiny evropských zemí mezi lety 1980 a 2000 zvýšila pouze o 6 procent; prostorová stopa zastavěných oblastí v těchto zemích se však zvýšila o 20 procent. Prostorové stopy některých metropolitních oblastí, jako je italské Palermo, se od poloviny 50. let do konce 90. let výrazně rozšířily. Populace Palerma vzrostla o 50 procent, ale jeho prostorová stopa se v daném období zvýšila o 200 procent.
Lidé se po celém světě stěhují do měst. Podle populační divize OSN žilo v roce 1950 v městských oblastech 29 procent světové populace. Na konci roku 2000 se toto číslo zvýšilo na přibližně 49 procent. Ve vyspělých zemích byl tento podíl mnohem vyšší. Například ve Spojených státech vzrostla městská populace ze zhruba 64 procent v roce 1950 na přibližně 81 procent v roce 2007. Podobně se japonská městská populace ve stejném období zvýšila ze zhruba 40 procent na přibližně 66 procent. Naproti tomu méně bohaté rozvojové země obsahují méně obyvatel měst. Například v Indii se městská populace zvýšila ze 17 procent v roce 1950 na přibližně 29 procent v roce 2007. Podobně se ve stejném intervalu zvýšila egyptská městská populace z přibližně 32 procent na přibližně 43 procent.