Nedávno jsem strávil nějaký čas vysvětlováním pojmu přenosu u řady jedinců, kteří chtěli prohloubit své psychoanalytické znalosti a prohloubit své uznání procesní práce v psychoterapii.
Podle FreudQuotes je přenos 1. (německy: Übertragung) velmi užitečné slovo z psychoanalýzy, které popisuje proces, kterým reagujeme na současné situace podle stanoveného vzorce v minulosti, obvykle v dětství. Klíčem k pochopení nás je poznání našich vlastních konkrétních přenosů. Dále je definován v Kritickém slovníku psychoanalýzy jako proces, při kterém se pacient přesouvá ke svým analytickým pocitům, myšlenkám atd., Které vyplývají z předchozích čísel jeho života (viz vysídlení); kterým se vztahuje ke svému analytikovi, jako by byl v jeho životě bývalým objektem Sorne; kterým promítá své analytické objektové reprezentace získané dřívějšími projekcemi (viz projekce); kterým analytika obdaruje významem jiného, obvykle předchozího objektu. 2. Stav mysli produkovaný 1 u pacienta. 3. Volně emocionální přístup pacienta k jeho analytikovi.
Abych citoval trochu z mé vlastní disertační práce, přenos je definován jako proces, při kterém se znovu objevují existující mentální reprezentace významných osob, které ovlivňují nové sociální interakce (Anderson & Cole, 1990) a tyto procesy přenosu ovlivňují emoční, motivační a behaviorální reakce na cizince (Anderson & Glassman, 1996).
Pokud však dojde k traumatizujícím stresorům, jako je interpersonální násilí a vykořisťování, může to mít velmi negativní dopad na schopnost člověka rozvíjet a udržovat vztahy. Ukázalo se, že pocity specifické pro připoutání , obranu a očekávání (tj. styly připoutání) lze přenést z jednoho vztahu do druhého (Brumbaugh & Fraley, 2006), a tyto účinky se sčítají, když zdroje úzkosti (tj. , násilí, zanedbávání nebo zneužívání) com e od významných jiných osob nebo pečovatelů (Hildyard & Wolfe, 2002; Holt, Buckley, & Whelan, 2008).
Vývojové následky pro jednotlivce, kteří zažili závažné kumulativní mezilidské přestupky, zahrnují změny ve vztazích s ostatními, včetně schopnosti spojit se s ostatními lidmi způsoby, které podporují relační bezpečnost a stabilitu (Pearlman & Courtois, 2005). Takové změny mohou bránit vytváření zdravých vztahů (tj. Sociální podpory a podpůrných vztahů), u nichž bylo zjištěno, že vyrovnávají a zlepšují nepříznivé účinky nestability a chaosu spolu s dalším zneužíváním, viktimizací a ztrátou (Bowlby, 1969; Wortman, Battle, & Lemkau, 1997).
Navzdory rostoucím důkazům o těchto procesech a teorii, které mají za cíl vysvětlit jeho dynamické jevy, a dále, vyvinulo se metodologické paradigma pro zkoumání přenosu v posledních dvou desetiletích (Andersen & Baum, 1994; Andersen & Berk, 2000; Hinkley & Andersen, 1996), existuje jen málo empirických důkazů, které by naznačovaly, že tyto v psychoterapeutické práci se složitými prezentacemi existují interpersonální procesy. Malý počet důkazů však neznamená žádné důkazy!
Tento příspěvek má zvýšit vaši chuť k dalšímu a žádný jednotlivý příspěvek nemusí zcela uspokojit nebo poskytnout komplexní definici tohoto jevu. Ale pojďme začít s něčím jednoduchým – zjistěte, proč a jak záleží na přenosu a jeho dopadu na nás v našich mezilidských vztazích. Užijte si to!
