Popis

Psychiatrické diagnostické rámce slouží mnoha účelům. Klasifikace duševních poruch umožňuje lékařům a výzkumným pracovníkům mluvit společným jazykem při popisu vzorců zkušeností a chování, řídit vhodné léčebné zákroky a působit jako systém kódování pro účely pojištění. Úspěch těchto klasifikačních rámců se u různých diagnóz lišil, ale v nejlepších případech vedl k lepšímu porozumění a léčbě stavů a pomohl mnoha uživatelům služeb, kteří považují takovou klasifikaci za užitečnou (Perkins et al, 2018).

Diagnostické rámce nejsou bez diskuse. Byli kritizováni z důvodu spolehlivosti, platnosti a narušení z důvodu obchodních zájmů (Zigler & Phillips, 1961; Frances & Widiger, 2012; Bell, 2017). Snad nejdůležitější je, že existují případy, kdy měly a nadále mají extrémně negativní dopad na uživatele služeb (Perkins et al, 2018). Diagnóza není jediným způsobem porozumění lidem a jejich zkušenostem. Mnoho lékařů a jejich klientů shledává, že věnování se našim osobním příběhům a vyprávění je užitečným přístupem a psychologická formulace je jednou z technik shromažďování informací o tom, co se stalo jednotlivci, a smyslu, který z toho mají (Britská psychologická společnost, 2018).

Bez ohledu na výše uvedená upozornění je řada „Rozpoznávání…“ od Psychology Tools navržena tak, aby pomohla lékařům porozumět podobnostem a rozdílům ve způsobu, jakým dva primární psychiatrické diagnostické systémy klasifikují problémy duševního zdraví. Jejich formátování pro účely srovnání znamená, že některé detaily byly záměrně vyloučeny a lékařům se doporučuje, aby odkazovali na původní zdrojový materiál pro účely formální diagnostiky.