Podle ústavy z roku 1901 měla Kuba prezidentský systém založený na systému Spojených států.

V roce 1940 nová ústava reformovala vládu na polovinu – prezidentský systém, 18 let před vznikem moderního archetypu – Francouzské páté republiky.

Dne 2. prosince 1976 byla exekutiva znovu reformována novou národní ústavou, tentokrát emulací sovětské Unie. Prezidentský úřad byl zrušen a nahrazen kolektivní hlavou státu, Státní radou, volenou Národním shromážděním lidové moci. Na rozdíl od uspořádání SSSR, kde předsedové prezidia Nejvyššího sovětu a Rada ministrů byla odlišnými funkcemi, předseda Rady státu předsedal Radě ministrů. Navíc, na rozdíl od angličtiny a ruštiny, španělština nerozlišuje mezi pojmy „předseda / председатель“ a „president / президент“, v překladu oba jako „presidente“. Při zpětném překladu do angličtiny tedy použitý termín nebyl „předseda“ (v precedentu podobných institucí v zemích, jejichž jazyky mají rozdíl mezi předsedou a prezidentem, jako je SSSR a východní Německo), ale spíše „prezident“, ze sdílené etymologie se španělským „presidente“.

Dne 24. února 2019 byla v referendu přijata další ústava – současná Kuba – v jejím rámci byla znovu uspořádána vláda a byly obnoveny funkce prezidenta a předsedy vlády. Tato reorganizace vstoupila v platnost 11. října 2019. Díaz-Canel byl prezidentem Státní rady do 10. října 2019 a prezidentem republiky po tomto datu. Podle nové ústavy byla funkce prezidenta Státní rady pokračuje jako samostatná role podřízená prezidentovi republiky. Nový dokument rovněž prezidenta omezil na dvě po sobě jdoucí pětiletá období.

V případě absence, nemoci nebo smrti prezident Kuby, viceprezident nese prezidentské povinnosti.