Na černých vědcích záleží

FOTO: VAL ADAMSON

Nedávné zavraždění George Floyda policií ve Spojených státech, protesty Black Lives Matter po celém světě a rasové nerovnosti všude, které byly vystaveny pandemii koronavirové nemoci 2019 (COVID-19) – například neúměrně vysoká zranitelnost a úmrtnost v afroamerických, afro-karibských a afro-latinských komunitách – jsou probuzením pro lidstvo, aby znovu provedlo kalibraci, restrukturalizaci a reimaginaci svých přesvědčení a chování. Je důležité si uvědomit, že pod zjevným rasismem jsou jemné formy strukturálního a institucionalizovaného rasismu, které existují velmi dlouho, v nezmenšené míře, napříč komunitami – v domácnostech, nemocnicích, církvích, školách, vládách a mnoha dalších institucích – v celém západní svět. Nyní jsou společnosti provokovány k zamyšlení nad základními otázkami o rasismu. A co vědecký svět? Záleží na černých vědcích?

Moje perspektiva vychází z mých zkušeností černošského a afrického vědce na jihu Afrika, Spojené království a USA, stejně jako v afrických zemích prostřednictvím afrického vakcínového programu proti AIDS. „Měl jsem příležitost komunikovat s řadou černoafrických kolegů, od mladých afrických vědců po africké vědecké vedoucí oborech nebo v jejich institucích. Často jsme diskutovali o našich snech, aspiracích a vášních i o pracovním prostředí v západním světě, kde černošští vědci (afričtí či jiní) nejsou dobře zastoupeni ani oceňováni – kde se černošští vědci cítili jako mimozemšťané vědeckého podniku.

Jedním z problémů západního světa je, že vědecký podnik popírá svůj vlastní rasismus. Černí vědci se setkávají s diskriminací, když zahájí vědeckou kariéru v západních zemích. Převážná zpráva z jejich zkušeností je, že kultura akademické vědy, kde jsou černí vědci nedostatečně zastoupeni, je plná hluboce zakořeněného rasismu různých forem a jemností. Například, i když má být věda objektivní, mnoho bílých vědců, kteří jsou součástí podniku, odmítá uvěřit a uznat rasismus a odcizení, které černí vědci formulovali ohledně jejich práce a kariéry. Zažil jsem a slyšel jsem o některých bílých vědeckých vůdcích, kteří mají pocit, že problém není v systému, ale v tom, jak se černošští vědci nedokážou přizpůsobit a zvládnout disciplínu, standardy a pracovní etické požadavky vědeckého zařízení. Bílé vědci si mohou myslet, že vědí, co je to rasismus, a že mohou černým vědcům lépe vysvětlit zkušenosti, které tito černošští jednotlivci přežili. Tento odmítavý postoj ignoruje realitu diskriminace a odcizení, kterou zažívají černí vědci. Mezi tyto skutečnosti patří rozdíly ve způsobu, jakým jsou mladí lidé povzbuzováni (nebo jsou odrazováni) ve vědecké kariéře, nedostatek vzorů, nedostatek přístupu ke smysluplnému kariérnímu poradenství a mentorství a zapojení do vlivných kariérních sítí. V důsledku toho mohou i ti nejlepší a nejjasnější selhat v uznání a přijetí do špičkových vědeckých programů.

Výzkumné a akademické instituce, vědecké akademie a vědecké publikace v západním světě ukazují nedostatek černých vědců ve vedení pozice, v redakčních radách a jako autoři. A ačkoli západní vědecké zařízení má několik systémů uznávání za zasloužilé vědecké objevy, zřídka jsou mezi oceněnými zastoupeni černí vědci. Ve skutečnosti mi někteří černošští afričtí vědci řekli, že jejich výzkum byl připsán jejich nadřízeným a že byl dokonce patentován a prodán bez jejich účasti. Je smutné, že černí vědci, kteří se neasimilují nebo nepřizpůsobují, nebo kteří úplně opouštějí svou africkou, karibskou nebo latinskoamerickou identitu výměnou za takzvanou nadřazenou bílou západní identitu, se mohou intelektuálně a sociálně izolovat. Změny identity a zdravotní krize mohou způsobit, že se někteří černošští vědci odcizí i uvnitř černošských komunit v těchto západních zemích.

Rasismus ve vědě má po celém světě dlouhou historii a projevuje se převážně prostřednictvím systémů hodnocení, uznávání, financování a propagace. Vědecká komunita může odložit konfrontaci s touto zhoubnou realitou, ale nemůže zastavit vlak změn – opustila stanici. Aby bylo možné řešit rovnost v globálním vědeckém podniku, měla by začít smysluplná změna ve vědeckém systému západního světa, kde musí být vytvořeno nové prostředí, ve kterém mohou prospívat nejen černí vědci, ale všichni vědci – takové, které si cení lidské důstojnosti, spravedlnosti a sociální spravedlnost.

http://www.sciencemag.org/about/science-licenses-journal-article-reuse

Toto je článek distribuovaný v souladu s výchozí licencí Science Journals.

Write a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *