syndrom zadní reverzibilní encefalopatie (PRES)

odkazuje se na syndrom zadní reverzibilní encefalopatie (PRES) k poruše reverzibilního subkortikálního vazogenního edému v přítomnosti akutních až subakutních neurologických příznaků. Ačkoli přesná patofyziologie zůstává nejasná, klíčová je endoteliální dysfunkce, přičemž nejčastějším srážecím faktorem je hypertenze. Mezi další spouštěče patří selhání ledvin, sepse, autoimunitní poruchy a užívání imunosupresivních nebo cytotoxických léků, jako je cyklosporin a takrolimus. Příznaky se objevují během několika hodin až několika dnů a zahrnují encefalopatii (od mírné zmatenosti, strnulosti nebo zřídka až po koma) a záchvaty, buď generalizované tonicko-klonické nebo fokální (status epilepticus je neobvyklý). Bolest hlavy je obvykle tupá, rozptýlená a nastupuje postupně. Mohou také nastat poruchy zraku, jmenovitě kortikální slepota, homonymní anopie a zanedbávání. Neuroimagingové nálezy v PRES zahrnují bilaterální vazogenní edém přítomný v okcipitálních a parietálních lalocích. Časté je také postižení mozečku a mozkového kmene a v závažnějších případech může být ovlivněna přední kůra. Kalcarinové a paramediánové oblasti týlního laloku jsou v PRES obvykle ušetřeny a mohou pomoci odlišit je od zadního mozkového infarktu. Léčba je zaměřena na vyvolávající příčinu, s použitím antihypertenziv nebo vysazením problematických léků. Léčba záchvatů zahrnuje krátkodobou léčbu antiepileptiky, kterou lze přerušit, jakmile dojde k vyřešení akutní fáze PRES. Klinické zlepšení se obvykle projeví během několika dnů až týdnů, ale u nejtěžších forem nejsou příznaky plně reverzibilní.1,2