Studentský nenásilný koordinační výbor (SNCC), nazývaný také (po roce 1969) Studentský národní koordinační výbor, americká politická organizace, která hrála ústřední roli v občanských právech hnutí v 60. letech. Začala jako mezirasová skupina prosazující nenásilí, koncem desetiletí přijala větší bojovnost, což odráží celonárodní trendy v aktivismu černých.

Koordinační výbor nenásilného studenta byl založen počátkem roku 1960 v Raleighu v Severní Karolíně, aby využil úspěch nárůstu sit-inů v jižních univerzitních městech, kde černošští studenti odmítli opustit restaurace, ve kterých jim byla na základě jejich rasy odepřena služba. Tato forma nenásilného protestu přivedla SNCC k národní pozornosti a vrhla kruté veřejné světlo na bílý rasismus na jihu. V následujících letech SNCC posílilo své úsilí v komunitní organizaci a podpořilo Freedom Rides v roce 1961, spolu s Marchem ve Washingtonu v roce 1963, a agitovalo za zákon o občanských právech (1964). V roce 1966 SNCC oficiálně vrhlo svou podporu za širší protest proti válce ve Vietnamu.

Jak se SNCC politicky aktivizovalo, jeho členové čelili zvýšenému násilí. V reakci na to se SNCC po polovině 60. let přesunul z filozofie nenásilí k filozofii větší bojovnosti jako obhájce narůstajícího hnutí „černá síla“, aspektu černošského nacionalismu z konce 20. století. Tento posun zosobnil Stokely Carmichael , který nahradil Johna Lewise ve funkci předsedy SNCC v letech 1966–67. Zatímco mnoho prvních členů SNCC bylo bílých, nově nalezený důraz na afroamerickou identitu vedl k většímu rasovému separatismu, který narušil části bílé komunity. radikálnější prvky SNCC, jako například jako nástupce Carmichaela H. Rap Brown tíhl k novým skupinám, jako je Strana černých panterů. SNCC bylo rozpuštěno počátkem 70. let.

Mezi další významné osobnosti SNCC patřily Ella Baker, Julian Bond, Rubye Robinson a Fannie Lou Hamer.