Jak to tehdy řekl prezident Ronald Reagan: „Každý v Americe se stal kmotry a kmotrami Jessice, když se to dělo.“

Veřejnost je pravděpodobnější, že se spojí s katastrofou, pokud se bude týkat obětí.

Jeff Niederdeppe, docent komunikace v Cornellu, uvedl, že záchranná jeskyně v Thajsku přitáhla mnohem větší pozornost než povodně, které zabily více než sto lidí v Japonsku v posledních dnech.

„Případ thajské jeskyně má všechny možné prvky maximálně působivého příběhu,“ řekl profesor Niederdeppe. „Máte oběti, které jsou dětmi. Máte hrdiny – Navy SEAL, kteří jsou zde, aby prozkoumali a zachránili den.“

Navíc navrhl, že pomalé tempo záchrany může být téměř návykové.

„K příběhu máte také tento pomalý každodenní prvek cliffhanger,“ řekla profesorka Niederdeppeová.

Paní Morales si samozřejmě nepamatuje nic o svém vlastním pádu a záchraně.

„Bylo mi jen 18 měsíců a byla jsem zaseknutá v potrubí, které bylo jen osm palců,“ řekla. „Nikdo si nemyslel, že budu žít tři dny bez vody.“

Paní Morales řekla, že ví, že záchrana formovala její život, ale je těžké přesně ukázat, jak. „Nemělo to na mě vliv, jak to ovlivnilo ostatní lidi,“ řekla. „Žila jsem tím, ale nedívala jsem se na to.“